Jan Herčík
| Reverendus Dominus Jan Herčík | |
|---|---|
| kněz pražské arcidiecéze | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Arcidiecéze | pražská |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 1860 |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 22. října 1835 |
| Místo narození | Sány |
| Datum úmrtí | 8. února 1869 (ve věku 33 let) |
| Místo úmrtí | Sány |
| Příčina úmrtí | vleklá plicní choroba |
| Místo pohřbení | hřbitov v Sánech, kněžský hrob |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Herčík (uváděn též s upřesněním křestního patrona jako Jan Evangelista Herčík, 22. října 1835 Sány[1] – 8. února 1869 tamtéž[1]) byl český římskokatolický duchovní a překladatel.
Život[editovat | editovat zdroj]
Pocházel z Kolínska z obce Sány.[pozn. 1] Absolvoval teologická studia, byl vysvěcen na kněze a ustanoven kaplanem v tehdejší farnosti Starý Kolín,[pozn. 2] nedaleko svého rodiště. Zde působil několik let, uvádí se, že buď do roku 1864,[3] nebo až do roku 1867. Tato nejasnost plyne zřejmě ze skutečnosti, že Herčík se většinu života musel potýkat s blíže nespecifikovanou vleklou plicní chorobou,[1] která velmi omezovala jeho možnosti zapojení se do aktivní duchovenské služby. Věnoval se ovšem překladatelské činnosti. Postupně vyšlo několik jeho překladů církevních dokumentů a jiných spisů. Asi nejvýznamnějším jeho počinem byl český překlad Katechismu tridentského koncilu,[pozn. 3] který byl zásadní věroučnou příručkou pro katolické věřící až do vydání nového katechismu v roce 1997.
Zhoršující se zdravotní obtíže musel nakonec aktivní výkon kněžské služby zcela opustit. Tehdejší pražský arcibiskup, kardinál Bedřich Schwarzenberg, mu umožnil ozdravný pobyt v Itálii.[1] V Itálii pobýval Herčík dlouhodobě, v Římě se dokonce setkal s papežem Piem IX. (zřejmě v rámci některé generální audience).[1] Italský pobyt ale pobyt neměl pro jeho zdraví téměř žádný pozitivní efekt. Vrátil se do Čech a odstěhoval se ke svým příbuzným do rodných Sán. Zde zanedlouho zemřel. Pohřben byl do kněžského hrobu v katolické části nového sánského hřbitova.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Překlady církevních dokumentů[editovat | editovat zdroj]
- Katechismus z nařízení Sněmu Tridentského k pastýřům duchovním a z rozkazu Pia V., papeže římského na světlo vydaný (1867)
Překlady duchovních spisů[editovat | editovat zdroj]
- P. Mikuláše Awancina S. J. – Rozjímání o životě a učení Pána našeho Ježíše Krista, ze čtyř evangelií sebraná a na myšlenky celého roku rozdělená (1866)
- Posvátní zvukové: modlitby a uvažování pro vzdělané paní a panny / od Albacha ; dle jedenáctého vydání volně přeložil a příslušným přídavkem opatřil Jnnocenc Antonín Frencl; znovu opravil J.Herčík (1866)
- Dr. Michaela Haubra úplná modlitební kniha pro osobu ženskou (1869, revize a úprava staršího překladu, který byl dílem P. Jana Hýbla)
Překlady děl sv. Augustina z Hippo[editovat | editovat zdroj]
- Vyznání sv. Augustina (1858, opakovaně vydáno u různých nakladatelů)
- De vera religione (1858)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Sánská lokálie (od r. 1856 farnost) tehdy patřila do pražské arcidiecéze, ležela při hranici s diecézí královéhradeckou. Až v 90. letech 20. století byla v rámci reorganizace církevní správy převedena do diecéze královéhradecké, kde se stala součástí farního obvodu Týnec nad Labem, později farního obvodu Žiželice.
- ↑ Starokolínská farnost byla k 31. prosinci 2004[2] administrativně zrušena sloučením s děkanstvím v Kolíně.
- ↑ Herčíkova překladu si okrajově ve své stati Život Františka Žáka SJ (1862 – 1934) a jeho Trojiční teologie všiml v roce 2011 přední český teolog Ctirad Václav Pospíšil a velmi pozitivně jej hodnotil (i v době, kdy od jeho vydání uplynulo již 144 let), zejména pro vynikající jazykovou úroveň.[4]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e Obec Sány, Z kronik o historii sánského kostela sv. Ondřeje. Dostupné online.
- ↑ Katalog Arcibiskupství pražského: filiální kostel sv. Ondřeje, Starý Kolín. Dostupné online.
- ↑ Starokolínský okrašlovací spolek: Starokolínská farnost. Dostupné online.
- ↑ POSPÍŠIL, Ctirad Václav. Život Františka Žáka SJ (1862 – 1934) a jeho Trojiční teologie. In: AUC Theologica. Praha: Univerzita Karlova, 2011.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Herčík
- Prijmeni.cz: Osobnost: Jan Herčík
- Biografický slovník Českých zemí: Jan Herčík
